22. 5. 2010, malá scéna ústí nad orlicí
Lilo jako z konve. Ještě, že kluci stihli nastěhovat zvukovou aparaturu za sucha. Mrkněte se, jak probíhaly přípravy velkolepého Davidova íventu
Prohlédněte si fotografie Lukáše Víška a ty nejlepší hudební úryvky z koncertu
Patron cédéčka a zároveň někdejší Davidův pracovní kolega Saša Gregar objasňuje, jak ho David uvedl do kyberprostoru
Úsměvné představení Davida, lehce pikantní a s hvězdičkou. Video shrnuje dosavadní Davidovu životní cestu.
Pusťte si ho s vědomím, že toto video bylo na Youtube zakázáno...
Hvězda reklamního světa? Přesvědčte se sami. A Petr Čtvrtníček hovoří o Davidovi ve filmovém magazínu Kinobox
David miluje závěrečné titulky. Je hezké poděkovat všem lidem, kteří mu s projektem pomáhali. Dejte si play...
Režisér večera a kameraman zákulisí Viktor Veselý
Bodový scénář koncertu a účet za večeři pro hudebníky
Chtělo by se říci slovy písničkáře Slávka Janouška, jehož písní je tato deska plná. Tentokrát je ale nezpívá sám autor, nýbrž David Kaplan. Člověk, který si rád tančí a zpívá, a který ví, že stojí za to toužit - třeba po své první desce - o chvíli dýl.
Svým prvním albem David zanechává na světě zřetelný OTISK. Nejen sebe sama, nejen dvou nádherných letních dnů z července 2007, ale i takřka dvaceti let, během kterých dělá (nejen) muzikou radost sobě i ostatním. Protože jde o živý záznam koncertu, je pochopitelné, že není zcela bez chyb. Daleko důležitější je ale sdílená radost a pozitivní energie, která z nahrávky sálá, a v neposlední řadě i pohled na svět, jenž David formuluje právě prostřednictvím písniček Slávka Janouška, rodáka ze stejného města jako je on sám.
Několikrát jsem se Davida ptal, proč nezkusí napsat svoje písničky. Vždy mi odpověděl, že to nesvede - že tenhle dar mu byl odepřen. No, to to trvalo, než jsem pochopil, že některý věci už se nepolepší. Netroufám si posoudit, jestli má pravdu, nebo je jen zbytečně skromný. Jedno vím ale jistě: OTISK je otiskem toho nejlepšího, co v Davidovi je. Toho, proč ho mám rád a proč je můj přítel. Ať se vám hezky poslouchá!
Petr Brzokoupil
Vrátím se nostalgicky zpět v čase až do listopadových dnů roku ́89. Na klopě se nosí trikolóry a za okny píše dějiny Sametová revoluce. Sedím ve školním kabinetě svého kamaráda Vládi Průchy a s neobyčejným zaujetím poslouchám novou gramofonovou desku. Zrovna hraje jakási protiválečná píseň. Jak symbolické, říkám si v duchu. Ten, kdo to zpívá, nic nehledá. Ten už to našel. Takové bylo mé úplně první setkání se Slávkem Janouškem, vynikajícím „dvojbojařem“ a charismatickým folkovým muzikantem, jehož jméno jsem tenkrát zaslechl poprvé.
To jsem ještě netušil, jak moc se s jeho příběhy plnými metafor ztotožním a že si je budu celý život půjčovat, abych je pak mohl - samozřejmě po svém - vyprávět přátelům. Roky plynuly, počet Janouškových písní v mém repertoáru se přiblížil stovce a lidé v mém okolí si prostě přivykli, že jim písněmi přináším pohled na svět cizíma očima.
Nahrávku nasnímanou v sedmičkový den (7. 7. 2007) na Nádherném letním dni v Semaníně jsem záměrně nechal téměř tři roky uzrát. Dnes vám ji předkládám bez okázalosti, motivován touhou zanechat po sobě OTISK. Mým přáním je, ať pro vás není nešťastnou šlápotou na čerstvě vybetonovaném chodníku.
Váš David Kaplan
Stránku OTISK hostuje Webevize. Získejte nové webovky bez starostí